Zkoušela jsem něco vyrobit ze samo-tvrdnoucí hlíny. Na tu klasickou bych si netroufla, tak alespoň z této (někdy si snad zkusím něco uplácat i z té „opravdové“). Tato hlína se nevypaluje, jen se nechá po vytvarování vyschnout a sama ztvrdne do požadovaného tvaru.  Proto jsou výrobky z ní hlavně dekorační a křehčí. Zkuste si něco také vyrobit!

Hmota je něco mezi hlínou a plastelínou a pracuje se s ní snadno. Seženete ji ve výtvarných potřebách snad ve 3 barvách a několika gramážích.
Několik prvních pokusů bylo neúspěšných a je pravda, že jsem se pustila jen do jednoduchých tvarů a vykrajování. Kdybych z hmoty dělala něco obtížnějšího nebo modelovala, tak by to bylo asi horší a chtělo by to více trpělivosti.
Hlínu jsem vyválela jako těsto na plát a prvním pokusem byly hliněné listy (tento nápad jsem nedávno viděla na netu a tak se mi líbil, že jsem to musela zkusit). Do hlíny jsem jednoduše listy obtiskla, vykrojila tvar a okraje trochu ohnula nahoru, aby připomínaly opravdové listy.

Protože mi z toho nejmenšího balení hlíny ještě něco zbylo, tak dalším pokusem byly hliněné ozdoby.  Ty se dají použít třeba jako ozdoby na stromeček, visačky k dárkům, PF (tak jsme je letos použili my) nebo jako pozornost pro přátele.
Obtisknout list, vykrojit tvar a udělat dírku – nic více k tomu není potřeba udělat. Nemusíte samozřejmě obtiskovat jen listy, ale stejně dobře se hodí razítka na sušenky, látka s hrubší strukturou nebo cokoliv jiného, co zanechá otisk.

Výrobky tvrdly přibližně 2 dny ( po jednom dni by byly i suché, ale pro jistotu). Po uschnutí se můžou hrany obrousit brusným papírem a nalakovat. Já je jenom  nastříkala bezbarvým lakem, nebrousila jsem.

Listové misky mám na nočním stolku a používám je k odkládání prstýnků a náušnic, využití by ale našly určitě i jinde.