Izrael. Co se vám v souvislosti s tímto státem vybaví?

Modro-bílá vlajka s Davidovou hvězdou? Relativně vzdálená země, o které je slyšet v souvislosti s nepokoji s Palestinou? Je to z velké části židovský stát, mluví se tam hebrejsky a arabsky? Byl tam ukřižovaný Ježíš a je to „Holy land“? Nebo vám třeba vybaví nádherné moře, nedozírná Negevská poušť, vzduch i voda prosycená solí, úplně před sebou vidíte tu krásnou přírodu a počasí, zajímavou kulturu a přátelské lidi ? To vše je Izrael.

Já jsem před našim odjezdem o Izraeli nic moc nevěděla. Jasně, to obecné povědomí jsem měla, něco jsem si před odjezdem přečetla, takže jsem tam nejela úplně Izraelí nepolíbená. Měli jsme plán, ale žádná velká očekávání, předsudky nebo obavy a hlavně jsem se tam moc těšili. Teda já osobně moc. 🙂

Pokud jste Izrael už sami navštívili, tak se teď třeba pousmějete a vzpomenete na to , co se vám tam přihodilo. Tak jako my na tuto naši cestu s nadšením vzpomínáme, troufám si říct, že i na vždy budeme a určitě si to někdy zopakujeme. Protože Izrael je prostě krásná!

Naši cestu jsme pojali jako takovou poznávačku po Izraeli. Každý den jiné místo, jiné ubytování a s batohem na zádech. Putování začalo na letišti ve Vídni. Z ní jsme letěli Ryanair na letiště Ovda (cca 60 km od Ejlátu vzdálené letiště, ležící v Negevské poušti). Je to malé letišťátko, které spíše připomíná větší hangár. Z letiště se pohodlně a docela rychle dostanete autobusem za necelých 22 ILS přímo do Ejlátu.

Ejlát je izrealské, přímořské letovisko na břehu Rudého moře, které leží na hranicích s Egyptem. Je populární nejen pro teplé podnebí (v polovině února bylo příjemných 26 C ), ale také pro krásný, podmořský svět, do kterého se můžete ponořit. Takže šnorchl s sebou v případě, že se na tomto místě plánujete zdržet déle. Také odsud můžete podniknout výpravu do Negevské pouště nebo do národního parku Timna.

My jsme v Ejlátu strávili jeden a půl dne. Je to typické turistické místo u moře a najdete tam vše, co na takovém místě tak nějak předpokládáte. Obchody, supermarkety, nespočet restaurací, občerstvení a možností noční zábavy, monstrózní hotely, hezkou pláž a čisté, teplé moře. Jen ty ceny jsou příznivější na druhem břehu, v Egyptě. Každopádně, den jsme si moc užili… ve Vídni bylo okolo nuly a druhý den jsi už v plavkách. Bohužel jsme za ten den nestihli navštívit Underwater Observatory Marine Park, což mě trochu mrzí. Není ale všem dnům konec.

Dostali jsme k hranicím s Egyptem, kde už nejspíš tolik turistů nezavítá (soudím podle toho, jak moc to už bylo odlišné od „centra“). Jen písek a sem tam palma, o které se nikdo nestará. Pláž rozdělená podle pohlaví pro místní. A pak už jen prašná cesta do Egypta.

Když jsme se tam tak potloukali, najednou k nám obrovskou rychlostí ve zvířeném písku a za hlasité drum´n´bass hudby přijíždí auto. Trochu jsme se lekli, jestli nejede pro nás, přece jen jsme byli už na dosah hranicím s Egyptem. Pravda, policie by asi neměla hudbu na plné pecky, ale člověk nikdy neví. Když auto (spíš vrak) dojelo k nám, tak jsme vytřeštili oči. Dojel v něm dredatý týpek, očividně nabuzený dobrým materiálem (nebo tím počasím? kdo ví ?). Ale to AUTO!! Všude, nahoře auta, na předním nárazníku, vzadu, uvnitř auta mělo připevněny lebky – zvířecí i lidské (ty lidské byly snad atrapy, doufám). Pochopili jsme, že nejel za námi ale za kamarádem v blízkém karavanu. Museli jsme se s ním zvěčnit, taková věc se nevidí každý den.

Hned druhý den ráno jsme vyrazili autobusem z Ejlátu na Masadu. Musíme říct, že doprava nás v Izraeli mile překvapila. Busy opravdu jezdí podle řádu, jsou v dobrém stavu, klimatizované a můžete si v nich dobít mobil. Taky cena jízdného je na cenovou politiku této země příznivá. Nestojí moc.

Masada je od Ejlátu vzdálená něco málo přes 200 km. Skoro celou dobu jedete pouští, část cesty vede okolo pobřeží Mrtvého moře. Cesta ale docela uběhne, zvlášť pokud posloucháte hudbu a kocháte se krajinou.

Masada stojí na skalním masivu na pomezí Judské pouště. Pevnost byla postavena Herodem Velikým a dodnes patří k nejvýznamnějším židovským památkám, je také vyhlášena památkou UNESCO. Pro toho, kdo chce vědět o tomto impresivním místě více, tak mrkněte na tuto stránku.

Navštívit toto místo je opravdu silný zážitek. Nahoru se dostanete buď pěšky po „Hadí stezce“ (Snail trail) nebo lanovkou. My jsme zvolili jízdu lanovku, netušili jsme, jak to pěšky dlouho trvá a před sebou jsme toho ještě měli dost. Lanovkou tam vyjede za 2 minuty! 🙂

Po cestě se můžete kochat pohledem na přibližující se Masadu na straně jedné a výhledem na Mrtvé moře na straně druhé. Na vrcholu nás trochu překvapil déšť, který nám pobyt na hoře trošku znepříjemnil, vytvořil horší foto podmínky, ale i tak jsme si Masadu prolezli celou. Strávili jsme tak skoro 4 hodiny. Ani nevíme jak. Jo vlastně víme… jsou tam neskutečně krásné výhledy, je to tam veliké a člověk žasne, jak už v té době to tam měli promakané :-).

Po návštěvě Masady jsme se šli ubytovat. Pro tuto noc byl našim útočištěm apartmán v nedaleké osadě Ein Bokek hned na břehu Mrtvého moře.
Ein Bokek (kde jsme byli ubytování) je malý kibuc (něco jako osada) hned u Mrtvého moře. Pokud chcete u Mrtvého moře přespat a nechcete drahý hotel, ale levnější soukromí, tak zde není až tolik možností. U pobřeží je jen několik málo kibuc, kde můžete sehnat ubytování (v sezóně to bude plné a ceny určitě mnohem vyšší) mimo hotel. Nebo pak na volno někde v poušti. Mimochodem hotely se po celém pobřeží hojně budují a za pár let to už my dva ani nepoznáme. Prostě uprostřed pouště se najednou objeví několikapatrový hotel. Co hotel… letovisko s Mc Donaldem, několika obchody, krásně zelenými palmami (i když na druhé straně vidíte skalní masívy a poušť) a vším tím komfortem, co prostě nutně potřebujete uprostřed pouště, že? Z jedné strany písek, z druhé neskutečně slaná voda. Odkud je toto vše pitnou vodou zásobováno? Víte to někdo? 

Další bod programu byl zkusit, jaké to vlastně je v té přesolené vodě plavat/neplavat. No počasí tomu až tolik nepřálo, to je pravda. Ale zase, kdy jindy to vyzkouším, ne? Smrákalo se, po předešlém dešti byla teplota na plážovém teploměru stěží na 15 C a foukalo… ještě, že ta voda byla docela teplá a hlavně mega slaná. Prostě báječná chvíle na koupání. Vydala jsem se „zaplavat si“ s křečovitým úsměvem a drkotajícími se zuby. Ondráš fotil. Fotky nevyšly dle představ :-). Nevím, jak se to mohlo stát?
Zopakujeme si to a příště už prostě budou fotky jak z časáku! Není možné.

Každopádně, Mrtvé moře je fakt extrémně slané. Opravdu se nemusíte namáhat nějakým plaváním, prostě si do vody sednete a ke dnu neklesnete. Je to neskutečně slizovitá voda. Všude jsou solné krystaly, při vstupu do moře noste boty, jinak si nožku rozříznete o solnou krustu jedna, dvě. Toť můj pocit z mého 10 minutového Mrtvého koupání.

S tímto článkem jste s námi v Izraeli strávili celé 2 dny (když nepočítám přílet). Už jste ale nejspíš pochopili, že tento stát není na jeden krátký článek…

Takže! Shalom Izrael part II. bude na blogu volně navazovat cestou do Jeruzaléma a Tel Avivu…  

Dosavadní poznatky z naší cesty:  

– Izrael je docela drahá destinace, i když se nachází v Asii.
– jídlo je cca 2-2,5 dražší než u nás a to i v supermarketu. Kdo neochutnal humus, falafel nebo shoarmu jako by v Izraeli ani nebyl.
– ubytování (když leccos překousnete a jedete v mimo sezónu) se cenově dá.
– veřejná doprava je na dobré úrovni.
– lidé jsou opravdu milí a rádi pomůžou, když stojíte bezradně s mapou v ruce. I bez toho, abyste se jich ptali.