Na kole jsem letos poprvé vyjela až 7.5. Vím, jsem ostuda, že jako cyklo nadšenec až začátkem května, ale prostě někdy plány vyjdou jinak. V Brně bylo toho dne bylo fakt krásně a proto škoda nevyrazit. Moje plány byly samozřejmě megalomanské a na začátek jsem plánovala ujet min. 75 km (jako že to bude dobře znít – 7.5.2017, 75 km)… no ale díky menšímu držkopádu hned ze startu se počet snížil o 30 kiláků.
Ale i tak jsem si den parádně užila!
Projeďte si mnou jednu hezkou, brněnskou cyklotrasu okolo Prýglu.
Ten den začal (i skončil) hezky… ráno, že vyrazím na kolo – je fajn počasí a NO KONEČNĚ na kolo… tak jsem taky cca okolo 12 vyrazila. Plánovala jsem dřív, ale tak znáte to …?!
Vyjela jsem, od nás je to z kopce (no říkala jsem si, jak jsem jela dolu cca 40, jak to krásně dolů sviští a že bych to jako fakt nechtěla šlapat zpátky), no a najednou, ani nevím jak se to stalo, jsem udělala úplně začátečnickou chybu.
Blbě jsem najela na obrubník… fakt frajerka, no! Zemská přitažlivost, nedá se nic dělat… !
Kdybych se s kolem neválela po zemi, neevidovala svoje bebina a hlavně se nesnažila za neustálého nadávání rozmotat a nasadit řetěz, tak bych se za tuto chybu zřejmě sama vypleskala.
Řetěz fakt rozmotat nešel, tak blbě se vpletl do pedálu, že by tomu pomohl jedině šroubovák… no a ten u sebe jaksi nevozím (stejně jako jiné nářadí, lepení nebo náhradní duši, nějakou tu náplast a tak… vozím jen pumpičku). Ale zase jsem holka šikovná, kdybych to všechno měla, tak řetěz nasadím, když píchnu, tak si umím duši slepit nebo i vyměnit a tak… Kdyby… no jo kdyby… (na příští výlet si to fakt už vezmu) ale NEMÁM… no a nikdo ani nezastaví, jen se tak všichni divně koukají, jak se tam s tím řetězem morduju… Dospěla jsem k závěru, že s tím fakt venku nic neudělám a čekala mě teda potupně cesta domů busem, abych to opravila tam … naštěstí se to stalo po 4 km, takže žádná hrůza… jen velké zdržení a můj dnešní kilometrový cíl se mi začíná jaksi vzdalovat.
Trasa teda bude kratší, no co už, přece ale nezůstanu doma ne?
Doma následky pádu patřičně zdokumentovány, řetěz je zpět na místě, já umytá a oblepená a vyrážím znovu….první výjezd č. 2 (zase jen s pumpičkou) 🙂
Trasu, jak jsem už psala, zkrátila : centrum Brna – okolo Prýglu (brněnská přehrada), přes most k hradu Veveří, pak z přehrady na mendlánecké letiště a zpět do centra… dobrých 45 km a krásná, pohodová trasa.
Trasa začíná z brněnského přístaviště, kde se propletete davem lidí (zvlášť v těchto hezkých dnech) a držíte se po pravé straně brněnské přehrady pořád po cestě. Pojedete přes Sokolák, minete pár hospůdek (U Šuláka, U princezny), chatovou osadu no a potom už vjedete do lesíka. Toho dne tam bylo opravdu krásně – zelená oáza klidu, paprsky slunce prosvítající fresh zelenými listy a trávou… no akorát je to mírně do kopce, ale pak i z kopce dolů. 🙂 V jednom úseku se kolo musí trochu poponést, ale zase máte krásný výhled na přehradu a hrad Veveří.
Kousek před kovovým mostem, kterým se dostanete k hradu Veveří, je Junácká louka, kde jsem si udělala krátkou pauzu. Pokud chcete, tak si tudy trasu můžete prodloužit a pokračovat ještě dál okolo přehrady až do Veverské Bítýšky. Ta už tak pohodová pro cyklo není, kolo tam musíte místy přes skály přenášet, některé srázy jsou docela strmé a když jsem tam kdysi jela za pološera, byla jsem ráda, že jsem projela a nezabila se. 🙂 Ale pokud vám nevadí trochu adrenalinu, tak i toto je cesta 🙂
Já jsem se rozhodla, že pro dnešek jeden pád stačit už asi bude a pokračovala jsem přes most k hradu a zpět po silnici k brněnskému přístavišti.
Tuto cestu fakt nemám ráda, je docela frekventovaná, provoz velký a já jsem o hodně jistější mimo komunikace. V lese, po poli, v přírodě, po cyklostezkách, kdekoliv akorát ne na silnici! Prosím 🙂 No někdy se tomu nevyhnete.
Touto silnicí se dostanete zpět k přístavišti a z Bystrce (to je městská část v blízkosti přehrady pro nebrněnské), pak jsem se přehoupla přes kopec do Mendlánek (no přehoupla… tak ta cesta je přes kopec, tak logicky není zrovna úplně rovná, takže spíš vyfuněla).
Mám hrozně ráda staré letiště v Mendlánkách a ještě víc tamní hospůdku „U křivé vrtule“, kde jsem se chtěla odměnit pivkem, ale bohužel… úplně NARVÁNO… no jo nejsem sama, která si užívá tak hezkého počasí.
Co se dá dělat… zamáčkla jsem si slzu, sen o chlazeném pivě se rozplynul, u koníku jsem dopila poslední vodu, dala si energy bonbón a jela zpátky domů… 🙂
Byl to krásný, aktivní den, nabila jsem se energii, úplně jsem cítila, jak mi ta zelená, vzduch a pohyb dělají dobře 🙂
No a hned v úterý jsem si jako bolestné za ten držkopád koupila nové cyklo triko… no co vám budu povídat – na škrábance jsem si pak už vůbec nevzpomněla! 🙂
Moc mě kolo baví a nemůžu se dočkat dalšího cyklotripu… snad už tento víkend, pokud počasí dovolí. Tentokrát se asi domluvím s nějakou kámoškou a vyrazíme spolu.
A co vy a cyklistika – jezdíte nebo vás to nebaví?
MTB nebo silnička?
A sami nebo radši s někým?
Další články, které by vás mohly zajímat:
