REDUCE – REUSE – RECYCLE!
Jak z mikiny vyrobit COOL sukni?
Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je naše planeta přehlcena úplně zbytečnými věcmi a jaká je v dnešní době všeho nadprodukce?
Já na to myslím docela často a nejvíce mě tento fakt šlehne do očí, když vidím obchody před každou sezonou narvané novou kolekci (vesměs nekvalitních hader). Tuny a tuny vyprodukovaného, zbytečného oblečení, které jsou většinou nositelné do prvního vyprání, v lepším případě právě tu jednu sezonu. Pak se bez milosti vyhodí a nakoupí zas nové. Nebo v lepším případě recyklují.
Třeba na vyprodukování kila bavlny se spotřebuje 7 000 – 30 000 litrů vody a lidé v Evropské unii vyhodí ročně 5,8 milionu tun oblečení, že kterého se recykluje jen cca 25 % (to jsem četla a je to fakt děs). Nehledě na další věci spojené s výrobou. A naše planeta Země pláče.
Proto v normálních obchodech oblečení už skoro vůbec nenakupuju (tedy kromě spodního prádla a pár nezbytných věcí). Nejenom že nechci podporovat výše zmíněné, nejsem ochotná akceptovat přehnanou cenu za nekvalitní oblečení, ale taky tam většinou nenajdu nic v mé cenové kategorii, co by se mi líbilo a neměla to na sobě každá.
Nakupuju v sekáčích a vůbec se za to nestydím. Když se vám nepříčí to, že danou věc někdo už měl párkrát na sobě (nebo taky neměl a je nová, což se mi stává docela často), jste ochotni strávit trochu času hledáním, máte představivost, jak daný kus oblečení zkombinovat a trochu štěstí, tak za pár korun dostanete hodně muziky. Taky už víte, jak oblečení bude po vyprání vypadat, jestli se materiál nevytahá apod. A to nemluvím o radosti z lovu! (alespoň já ji vždycky mám).
Kolikrát se mi už stalo, že jsem si z druhé ruky donesla značkový (a nový) kus, který nikdo jiný nemá (no dobře, pár lidí ho na světě asi mít bude, ale v mém okolí ne).
Někdy najdu oblečení, které se mi líbí třeba materiálem, potiskem nebo mě zaujme něčím jiným, ale není v mé velikosti. Pro mě žádný problém, prostě si ho upravím nebo přešiju podle sebe.
Třeba jako tuto sukni.
Vím, že jsem taky spolupachatelem při ničení naší planety. Tím, že nepodporuju nesmyslnou textilní produkci a radši oblečení takto recykluji ji nezachráním… ale každá kapka v moři se počítá, ne? Plus mám ještě radost z toho, co jsem si „nového“ přinesla nebo přešila.
Zpět k tématu článku ze starého nové. Jak teda zrecyklovat mikinu na sukni?
Objevila jsem tuto XL mikinu v sekáči za 50,- Kč. Líbil se mi materiál a hlavně puntíkový potisk a věděla jsem , že mikina dlouho mikinou nezůstane a modifikuje se do sukně.
Nejdříve jsem mikině ve švech odstřihla rukávy, dolní lem a „tělo“ mikiny. Zůstaly mi tak dost velké díly na vystřihnutí předního a zadního dílu sukně.
Látku jsem přeložila lícem k sobě, položila na ni střih a vystřihla jednotlivé díly (nám ho zkopírovaný z jiné sukně, kterou už mám a vyhovuje mi). Je asymetrická – přední díl je kratší, zadní delší.
Na pásek sukně jsem použila rukávy mikiny, které jsem také ve švu rozstřihla a zůstaly mi tak 2 pruhy látky. Z nich jsem vystřihla 12 cm široký pruh – délka pruhu je obvodu pasu. Uvnitř pásku je 5 cm široká guma, aby sukně v pase lépe držela.
Oba díly sukně jsem k sobě našpendlila, sešila a nakonec přišila pásek sukně. Upravila jsem délku sukně podle potřeby a okraj zapošila. Hotovou sukni je potřeba vyžehlit a rozžehlit švy.
HOTOVO !
A hned příští den jsem v mé nové sukni přišla do práce😆
Máte rádi nákupy v second -handu nebo byste do nich nikdy nešli?
Pokud ano, tak jaký NEJ kousek jste v něm naposledy ulovili?