V listopadu jsem navštívila italskou Bologňu a Florencii. Na prodloužený víkend. Proč? A proč vlastně ne?
Itálie je krásná, letenky jsou tam za hubičku a chtěla jsem si pochutnat na pravé, italské pizze a těstovinách 🙂 A samozřejmě taky poznat tato 2 města. Obě místa jsou krásná a na jeden článek by toho bylo více než dost. Proto se v tomto příspěvku nejdříve zmíním o městě Bologna.
Jak to vlastně celé začalo? Nejdříve jsem neměla s kým jet, ale slovo dalo slovo a domluvily jsme se s holkami v této FB skupině. Takže nás jelo nakonec 5… takový babinec. Pět holek, které se před tím neznaly, poprvé se viděly v Brně na nádraží a i přesto to dopadlo skvěle!
Koupily jsme si let do Bologni (vyšlo nás to na krásných 780,- Kč tam i zpět a frrrr… do Itálie). Letěly jsme z Bratislavy a za hodinu a půl jsme přistávaly v Itálii. No prostě paráda. Na letišti v Bologni se nemáte kde ztratit. Je to letiště malé a autobusem dojedete do centra za chvíli za nějakých 6 EUR.
Bologna je staré, historické a hlavně univerzitní město. Je zvláštní v tom, že skoro všechny ulice mají podloubí.
Nikdy jsem jich tolik ještě neprošla, jako tady. Je to skvělé i v tom, že když prší (a nám bohužel počasí moc nepřálo), tak jste v suchu. Je to „červené“ město – většina budov je z cihel nebo mají fasády cihlové barvy. Při pohledu na Bolognu z výšky z ní dostanete tento pocit.
První večer jsme se v městě jen tak motaly, ale pak už nám ulice dávaly svůj řád a věděly jsme, kde se přibližně nacházíme. Tak je to vždy!
Středem města je náměstí Piazza Maggiore, kde najdete krásnou, gotickou basiliku San Petronio. Vstup je zdarma a určitě doporučuji navštívit, je to opravdu nádherná stavba. Co by kamenem dohodil se nachází náměstí Piazza del Nettuno s kašnou Neptuna. V době, kdy jsme tam byly na výletě, zrovna začínaly trhy a rozsvěcoval se vánoční strom. Měli jsme to tedy i s vánoční atmosférou.
Naše další kroky vedly po boloňských ulicích, zastavily jsme se na dobrou kávičku (nesčetněkrát) a dezertík. Pochutnaly jsme si na italské pizze, špagetách i vínu. Dá se doslova říct, ze jsme pořád něco měly v puse. No holky hladové, až nenažrané. 🙂 Nedalo se tomu však odolat. Paradoxem je, že jsme v jídelním lístku nikde nenašly třeba boloňské špagety.
Další památkou, kterou nemůžete a ani nesmíte minout jsou 2 věže Asinelli a Garisenda. Chtěly jsme se mrknout dovnitř, ale bohužel – hrozná fronta a vyprodané vstupenky. I z venku však stojí za pohled. V blízkosti věží jsme narazili na umělce, který tvořil takovéto hafany jako živé. Schválně, jestli uhádnete z čeho jsou?
Zato jsme ale navštívily jednu z nejvýznamnějších budov v městě Archiginnasio di Bologna. Dřívější sídlo univerzity, poté městské knihovny. Doporučuji se podívat dovnitř, i kdyby jen do části, kde je vstup zdarma.
Zmínila bych i ubytování. Vybraly jsem ho v hlučné, barové ulici – via del Pratello (to jsme tedy před první nocí netušily). Ulice je kousek od centra, na každém kroku kavárna, bar nebo restaurace. I v týdnu lidé až do rána postávají, baví se a popíjí přímo na ulici před malými bary.
Apartmán byl fajn, dost nadstandartně vybavený v porovnání k ceně. Jen v něm byla po příjezdu zima a topení moc nefungovalo. Pídily jsme se po tom, odkud vlastně tak táhne… zjistily jsme to po chvíli. Ve zdi zela díra, nejspíš větrací nebo slídící, přímo na ulici. Ucpaly jsme jí polštářem a jedna z nás vymyslela „geniální“ přímotop, než jsme vydumaly, jak zapnout topení.
Pokud vás tento útěk ze všedních dní bavil číst, tak bude mít brzy pokračování. Bologna je zajímavé město, ještě víc mě ale uchvátila Florencie!
A aby jste se mezitím nenudili, tak si přečtěte i můj předešlý, cestovatelský článek z Londýna.